A je tu konec roku a opět moje neschopnost vyhnout se klišé: nezdá se Vám, že zase utekl o něco rychleji než ten předchozí?
Zdroj: https://www.kokesovo.cz/clanky-foto/pf-2012 • Vydáno: 23.12.2011 23:49 • Autor: Marek K.
A je tu konec roku a opět moje neschopnost vyhnout se klišé: nezdá se Vám, že zase utekl o něco rychleji než ten předchozí?
A přitom se za ten krátký až bezvýznamný čas stačilo udát tolik věcí! Jen narození našeho Štěpánka je pro nás čímsi jako malým zázrakem a nyní je mu už 5 měsíců... . Zrovna předevčírem mistrně ovládl techniku prskání a bublání doprovázeného zvukem připomínajícím prvorepublikový traktor v posledním tažení. Výsledkem je pokaždé kvantum hlenovité substance ulpívající na oděvu momentálního nosiče (vzal jsem si týden před svátky dovolenou- hádejte, kdo je nosič?), z něhož se nezřídka přesouvá na ostatní vybavení bytu, na nemž zanechává opaleskující stopy, jakoby naše domácnost byla napadena hejny nenasytných slimáků z paralelní dimenze.
Není to však jen Štěpánek, kdo prochází řadou změn. Ani náš prvorozený synek Lukášek nezůstává pozadu a žádný den nás neopomene počastovat vzorečkem nových prvků roztomilého chování své rozvíjející se osobnosti. V podstatě na vše říká ne (testovali jsme), zatím pouze jediná otázka sklidí pokaždé pozitivní reakci: "Dáš si čokoládu?". Příkaz "skoč do Macochy a rozptyl se na co největší plochu" má identickou váhu jako "zastav se a počkej na nás/nasaď si čepičku/kokino bude až po obědě/nedělej to/mlč, vzbudíš Štěpánka", jinými slovy vykonání všeho zde uvedeného je stejně pravděpodobné resp. spíše nepravděpodobné. Jeho hlášky jsou stejně nesmrtelné, jako asi u většiny dětí jeho věku. Za všechny zmíním jednu, kterou už zřejmě z hlavy nevypudím. Zeptal jsem se Lukáška, poté, co provedl jakousi nepodstatnou nepřístojnost, velmi prostě: "Lukášku, proč jsi to udělal?" Můj syn na mě upřel svá bezelstná kukadélka, v nichž kdesi na pozadí mihl se rychlý záblesk ohníčků z království knížete temnot a se šibalským úsměvem pronesl ona slova: "Protože se to nesmí, táto, hm... ." Zůstal jsem stát a namísto efektivního kázání se spoustou poutavých příkladů, svým charakterem i podáním vhodně zacíleným na dětskou psychiku, zablekotal jsem jen: "Aha, no... to.... eeeeh... jasně." a odešel jsem pryč, s IQ momentálně limitovaným na nejzákladnější obsluhu tělesných reflexů (tedy zhruba pivní kvasinky). V dohledné době plánuji navštívit našeho synka ve spaní a prohledat mu vlasovou pokožku- to jen pro případ, že by tam mohl mít mateřské znaménko ve tvaru 666.:-)
Ale k věci! Chci zde všem, a to jménem celé mojí skvělé rodiny, popřát krásné svátky, pohodový vstup do Nového roku 2012 a hlavně jeho bezproblémový průběh, a to se vším všudy!
Níže také přikládám pár foteček z konce roku 2011. Ze všech je patrné, že děti jsou prostě děti- roztomilé, budící úsměv, kdežto jejich rodiče už nezachrání ani ty rohy na hlavě!:-)
Zleva:
1/ PFko 2012
2/ Štěpánek á la Lečo. Pokud zrovna nebrečíme resp. nevztekáme se, tak se křeníme. On má prostě 2 polohy nálady, asi bude jednoduchý po taťuldovi:-)
3/ Na této fotce jsem byl požádán, abych zastrčil bradu- to aby nebyly vidět její kopie hezky se řasící za ní směrem ke krku . Absurdita přání mě tak zaskočila, že jsem udělal, co jsem udělal.
4/ V gruntu jsou to hodné děti...
5/ Hellboy and his Hellfather on Hellparty for Hellkids! (poněkud nevánoční, vím)
6/ Druhé dítě zleva (dole) se představením příliš nebaví... . Kobylnice, Mikulášský rej.
7/ a 8/ Lukášek a Tonička- anděl a čert, ve skutečnosti 2 démoni, jeden s poškozeným převlekem.
9/ I Štěpánek si vyzkoušel papírové růžky...
10/ ... jeho pravá podoba, které nabývá po 11 hodině večerní...
11/ No comment:-)
