O mně
Psal se rok 1976 a Husákova posrpnová generace plodila malé pionýry a pionýrky jak na běžícím pásu. Led Zeppelin v mobilním studiu Rolling Stones dokončovali svou v pořadí sedmou desku a John Lennon i Elvis byli stále mezi živými. Tuto idylu, která tehdy panovala i v Brně, nepokazilo ani zavřeštění, které se poprvé ozvalo kolem 8 hodiny ráno a prořízlo vzduch vonící blížícím se jarem a naplněný nesmrtelnou melodií písně Hotel California, vyhrávající tehdy snad ze všech rádií na zeměkouli. Ten poněkud méně melodický zvuk vycházel z mojí tehdy 3 Kg vážící maličkosti.
Začátky mého života, alespoň dle vyprávění rodičů, nebyly vůbec jednoduché. Několik hodin strávených v inkubátoru vystřídala salmonelová infekce, která málem znamenala můj konec. Ale jak praví okřídlené přísloví: "Co tě nezabije, to tě posílí!". A tak jsem i navzdory těžkým začátkům vyrostl do nechutně nepraktických a neekonomických rozměrů.
Mé dětství bylo provázeno samými radostmi a láskou mé rodiny, za což jsem a navždy budu nevýslovně vděčný. Každé léto jsme téměř celé prázdniny trávili na chatě ve Staré Říši, kde jsme s bráchou, bratrancem, sestřenicemi a kamarády spřádali a nezřídka i realizovali své dětské sny. Byla to právě
neposkvrněná romantická příroda Vysočiny, plná lesů, potoků a jiných přírodních krás, která mě protkla svým neodolatelným kouzlem a zásadním způsobem ovlinila formování mé osobnosti a zálib a předznamenala mé další směřování.
/Kdo se ještě neunavil čtením, najde více o mých hobby níže nebo kliknutím sem./
O rozvoj mého ducha pečovala do 5 třídy základní škola Sirotkova v Brně- Žabovřeskách, dále její roli přejala škola v Jablonném v Podještědí, kam jsme se přestěhovali kvůli novému pracovnímu místu mého táty. I zde plynul život v mezích, na jaké jsme byli zvyklí. Až dokud nedošlo ke dvěma těsně po sobě jdoucím tragédiím v podobě smrti mých prarodičů z matčiny strany. Ty, a ještě více nešťastný rok 1994, kdy umřela moje máma, znamenaly jednoznačný zlomový bod, od kterého už nikdy nic nebylo jako kdysi... .
Nicméně život jde dál a kdo ví, co bude? Víme jen to, co je nyní, a to, pomineme-li zemětřesení, hladomor, choroby a ještě asi další milión neduhů tohoto světa, není zase až tak zlé. Našel jsem skvělou ženu, kterou jsem si roku 2006 vzal, zplodili jsme raráška Lukáška, démonka Štěpánka, opravujeme domek, zkrátka taková normální rodinka:-).
V současnosti pracuji jako webmaster a správce dokumentů na JAMU v Brně, z čehož mj. plyne i moje záliba ve tvorbě webových stránek (viz sekci webdesign ).
A to je asi tak vše. Více o mých zálibách níže.
Záliby
Mykologie
Ve zmíněné Staré Říši jsem byl poprvé v lese ve svých 6 letech a houby mi tehdy doslova učarovaly. Dodnes mám v živé paměti naši první rodinnou výpravu do lesa, která již po 2 hodinách přinesla výsledky v podobě dvou plných košů hřibovitých hub. Tento úlovek však nešel dohromady s tvrzením starousedlíků, že v lese není ani "žabina". Nakonec to táta nevydržel a odjel za známým do vesnice nechat houby prověřit. Návrat byl krapet ostudný, neb na dně každého koše zbyl jeden malý suchohřib a v žilách táty 2 promile. Zbytek, zastoupený hořčáky, skončil v poli. Moji vášeň však nastartovali až babička s dědou, kteří záhy odhalili pravý "mykopotenciál" zdejších lesů a začali mě brát na své výpravy. Právě chvíle strávené v lese s mými prarodiči patří k mým nejkrásnějším vzpomínkám.
Hudba
I vztah k hudbě, ponejvíce rockové, datuje se do období mého ranného dětství, kdy mi moje máma poprvé pustila Beatles. Pamatuji se, že jsem byl doslova šílený. Mezitím co moji vrstevníci poslouchali Holky z naší školky a podobné hity, kterými nás zásobovali prakticky ti stejní interpreti, kteří oblažují naše ucho i v současnosti, já jsem na magneťáku žhavil A Hard days Night, Help! či Can´t Buy Me Love tak často, až byla páska nosiče tenká do průhledna a nezřídka se odevzdaně namotala do mechaniky přehrávače. Beatles mám rád dodnes a představují pro mě nádherně nostalgickou vzpomínku. K nim jsem postupem času přidal i hardrockové legendy jako Led Zeppelin, Deep Purple, Rainbow či Black Sabbath, ale i Pink Floyd, Jethro Tull, Traffic, The Who, Yes, King Crimson a spoustu dalších kapel, hlavně z období 60. a 70. let.
V roce 1995 jsem dokonce z role pasivního posluchače přešel do pozice aktivní, a to coby zpěvák v kapele hrající právě Beatles. Repertoár postupně doznával změn, až jsme se vyprofilovali do schopného Led Zeppelin revivalu se jménem MYST (viz. webové stránky), který jsem opustil až v roce 2006. Od té doby jsou mé aktivní hudební pokusy spíše sporadické, ale o to vítanější.
Letectví - kosmonautika
Hukot motoru nebo dlouhá kondenzační čára na obloze byly faktory, které mě již od mala dokázaly spolehlivě odtrhnout od právě prováděné činnosti. A když jsem ve svých 10 letech poprvé objevil pod stromečkem plastikový model letadla (dodnes si přesně pamatuji jeho typ), neměli rodiče s výběrem dárků na dlouhou dobu problém. A vydrželo mi to dlouho, teprve svatba znamenala konec výparům rozpouštědel a barev, kousků brusného papíru a ostatních propriet nutných k úspěšné finalizaci věrné makety stíhačky z období 2. světové války. Slibuji si, že se k tomu někdy zase vrátím. Současný vývoj napovídá, že tento okamžik nadejde v době, kdy budu pod stromečkem pro změnu nacházet kostkované papuče a ponožky... .
A ona kosmonautika? Tak ta se u mě projevuje především sledováním Star-Treku a jiných filmů i seriálů z oblasti sci-fi. Vesmír je zkrátka "...logicky fascinující", oproti čemuž sledování nebo nedej bože citování Star-Treku už mnohým tak fascinující nepřijde. To mě přirozeně nemůže odradit. Žijte dlouho a blaze!
Četba
Jak naše dětičky rostou, čas vyhrazený koníčkům se neúměrně tenčí, a nejinak je tomu bohužel i se čtením. Ale když už čas i síly zbývají, pak nejraději sáhnu po sci-fi, fantasy nebo dobré detektivce. Pána prstenů jsem četl minimálně 3krát a doufám, že tak za život ještě párkrát učiním. Neexistuje mnoho knih, které vás tak silně vtáhnou do děje, že zapomenete na své okolí. Alespoň za sebe tvrdím, že tento příběh hobita Froda či dobrého čaroděje Gandalfa to rozhodně dokáže! Pamatuji se, že Návrat krále (kdo to náhodou nečetl, tak je to 3. díl trilogie) jsem začal číst v 7 večer a skončil s očima jako angorák v šest ráno, tupě mžourajíc do prvních paprsků nového dne.
Situace se v poslední době změnila k lepšímu s nástupem "chytrých" telefonů, které umožňují instalaci nepřeberného množství (většinou bohužel naprosto zbytečných) aplikací. Naštěstí se mezi nimi najdou i čtečky knih, díky nimž si prakticky každý den zkracuji cestu do práce i zpět.
Fotografování
K focení jsem se dostal de facto už jako malý kluk, ale složitost procesu od pořízení snímku po jeho vyvolání se stala rozhodující překážkou. Tato záliba tak opět rychle usnula a plně se probudila až s nástupem digitální techniky. Intenzivněji (dá-li se to tak říci) se focení věnuji od roku 2013, kdy jsme pořídili výborný Olympus Pen. Tento přístroj, umožňující výměnu objektivů, posunul mé focení do poněkud kreativnější roviny. Motivy však zůstávají stále stejné, neboť málokdy jsem s přístrojem sám. Na fotkách tak zachycuji krajinu, kterou se s rodinkou ubíráme, naše roztomilé dětičky - pokud se mi je podaří přesvědčit - a samozřejmě houby:-) Více o focení v kategorii Nové foto a v Galerii.
Komentáře
pěkně jsem si početl na tvých stránkách.
Houbičky a jejich fotografie. Nedivím se, že Ti učarovaly. Navrhuji uspořádat fotosoutěž "Česká houba 2012". Půjdeš do toho?
Aleš
Skvělý nápad, když bude čas, tak určitě! Jen by to u mě chtělo update fototechniky!:-)
Merry Xmas to everyone!:-)